Historie a původ
Nejstarší arktické zápřahové plemeno, pojmenované po kmeni Mahlemutů na Aljašce. Na rozdíl od sibiřského huskyho nebyl šlechtěn na rychlost, ale na tahání těžkých nákladů na velké vzdálenosti — standard proto hovoří o „žádoucí tažné velikosti“.
Povaha
Přítulný a přátelský, ale ne pes jednoho člověka. Oddaný společník, hravý ve výzvě, s dospělostí však působí spíše důstojně. Je samostatný a k jiným psům, zejména stejného pohlaví, bývá nesnášenlivý.
Péče
Hustá dvojitá srst se češe alespoň jednou týdně, při výměně podsady denně — línání je mohutné a trvá týdny. Potřebuje více než dvě hodiny pohybu denně a pevné oplocení: kopat a hledat cestu ven je pro něj přirozené.
Zdraví
Sleduje se dysplazie kyčelních kloubů, dědičná polyneuropatie (DNA test) a oční choroby včetně dědičné katarakty. Specifická je chondrodysplazie, která se ověřuje DNA testem.
Pro koho je vhodný
Pro zkušeného majitele s prostorem a s chutí trávit čas venku v každém počasí. S dětmi vychází dobře. Není to plemeno pro prvního psa ani pro teplé byty.
Původní využití
Zápřahový pes.
Dnešní využití
Společník; zápřahové sporty, canicross a turistika.
- Zapsáno v FCI
- 5/1/243
- Země původu
- Spojené státy
- Původní využití
- Zápřahový pes.
- Dnešní využití
- Společník; zápřahové sporty, canicross a turistika.
- Hmotnost
- 34–38 kg
- Výška v kohoutku
- 58.5–63.5 cm
- Průměrná délka života
- 10–14 let